Při svatební řeči oddávajícího hosté ztichnou a vy dva poprvé za celý den stojíte vedle sebe bez spěchu. Dobrá zpráva je, že tahle řeč nemá žádný zákonem předepsaný text. Pevně daná je jen právní část obřadu, tedy to, co z vás udělá manžele. Všechno ostatní závisí na dohodě s vaší matrikou a oddávajícím: tón projevu, osobní zmínky i vlastní sliby.
Proto se nevyplatí ptát obecně: „Můžeme mít vlastní obřad?“ Ptejte se po jednotlivých částech. Zajímá vás, jestli můžete mít vlastní sliby, osobní příběh, hudbu a čtení? Kolik času obřad zabere, v jakém pořadí proběhne a která témata v řeči nezazní? Níže najdete, co je pevné, co se dá upravit a v jakém pořadí si to domluvit.
Co je pevné a co můžete ovlivnit
| Část obřadu | Nakolik ji můžete ovlivnit |
|---|---|
| Projev vůle obou snoubenců, že vstupují do manželství | Právní jádro, nelze ho vynechat ani nahradit |
| Přítomnost dvou svědků | Zákonná podmínka |
| Podpis protokolu o uzavření manželství | Úřední část |
| Projev oddávajícího | Často upravitelný, podle zvyklostí oddávajícího |
| Vlastní sliby | Doplněk, zařazení potvrzuje matrika |
| Hudba, čtení, výměna prstenů | Podle dohody a možností místa |
| Nástup, gratulace, odchod | Organizační část, ne právní podstata sňatku |
Co při obřadu zaznít musí
Podle § 656 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) vzniká manželství svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, že spolu vstupují do manželství. Sňatečný obřad je podle stejného paragrafu veřejný a slavnostní a činí se v přítomnosti dvou svědků.
V praxi jde o chvíli, kdy se vás oddávající zeptá, zda chcete vstoupit do manželství, a oba jasně odpovíte souhlasem. Kvůli této větě se obřad koná. Řeč, hudba i prsteny ji jen doprovázejí.
Součástí úředního postupu jsou i prohlášení snoubenců. Podle § 665 občanského zákoníku ještě před sňatečným projevem vůle uvedete, že vám nejsou známy překážky, které by vám bránily uzavřít manželství, že navzájem znáte svůj zdravotní stav a že jste zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění. Při obřadu také prohlásíte, jaké příjmení budete používat (§ 660). Na konci se sepíše protokol o uzavření manželství, který podle § 40 zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách podepisují manželé, svědci a oddávající, a je-li u občanského sňatku přítomen, také matrikář.
U civilního sňatku bývá oddávajícím starosta, místostarosta nebo pověřený člen zastupitelstva obce, případně poslanec nebo senátor (§ 11a zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách). Obřad vede oddávající za asistence matrikáře, se kterým obvykle řešíte praktické věci; požadavek na přítomnost matrikáře je podle gov.cz splněný i tehdy, má-li oddávající odbornou způsobilost matrikáře. Doklady, dotazník a výběr správné matriky popisuje článek Civilní svatba: doklady, matrika a postup krok za krokem. Tady zůstaneme u toho, co hosté uslyší a uvidí.
Jak civilní obřad obvykle plyne
Pořadí se liší podle obce i oddávajícího. Obvykle ale vypadá takto:
- Snoubenci a svědci přicházejí za hudby.
- Oddávající přivítá hosty a pronese projev.
- Následuje úřední část s prohlášeními a otázkou, zda chcete vstoupit do manželství.
- Vyměníte si prsteny, případně si řeknete vlastní sliby.
- Snoubenci a svědci podepíšou protokol.
- Přijdou gratulace a odchod.
Samotný obřad je jen malá část dne. Příjezd, focení a gratulace kolem něj si naplánujte v harmonogramu svatebního dne, ať se hosté nepotkávají ve dveřích s dalším párem.
Univerzální a osobní řeč: v čem je rozdíl
Oddávající obvykle mluví o manželství, vzájemné podpoře, odpovědnosti a rodině. Univerzální projev je důstojný, jen by mohl stejně dobře zaznít na kterékoli jiné svatbě téhož dne. Osobní řeč nemusí být delší. Stačí dva nebo tři přesné detaily, ve kterých se poznáte vy i vaši hosté.
Pro představu dvě ilustrační věty (nejde o úřední formulace):
Univerzálně: „Manželství je cesta, na které se budete vzájemně podporovat v dobrém i zlém.“
Osobně: „Poznali jste se při stěhování kamarádky do čtvrtého patra bez výtahu. Od té doby víte, že těžké věci se nesou ve dvou, a dnes to říkáte nahlas.“
Oddávající nemusí převyprávět celý váš vztah. Stačí jedno společné rozhodnutí, hodnota nebo okamžik, který vás vystihuje.
Postup: jak si řeč a obřad domluvit
1. Vyberte si tři priority
Než napíšete matrice, domluvte se mezi sebou, na čem vám záleží nejvíc. Může to být osobní tón bez frází o dětech, vlastní sliby a konkrétní skladba při podpisu. Tři jasné body se domlouvají snáz než pětistránkový scénář.
2. Zeptejte se matriky konkrétně
Zvyklosti se liší podle obce i oddávajícího. Co zažili kamarádi v jiném městě, u vás platit nemusí. Pošlete matrice e-mail s přímými otázkami:
- Má oddávající vlastní projev, nebo používá jednotný připravený text?
- Přijímá osobní podklady a do kdy je potřebuje?
- Uvidíme návrh projevu předem?
- Můžeme zařadit vlastní sliby a na které místo obřadu?
- Může krátce promluvit svědek nebo někdo z rodiny?
- Kolik skladeb máme připravit, v jakém formátu a kdo je pustí?
- Je na místě mikrofon? Můžeme připojit vlastní zařízení nebo pozvat živou hudbu?
- Jaká omezení platí pro výzdobu, fotografa, děti nebo zvířata?
- Kdo nám potvrdí konečné pořadí obřadu?
Odpovědi si nechte poslat písemně. Ústní domluva se snadno ztratí mezi matrikou, oddávajícím, správcem místa a člověkem, který pouští hudbu.
Pokud česky nerozumí jeden ze snoubenců, je tlumočení úřední otázkou a musíte ho předem vyřešit s matrikou. Překlad řeči pro zahraniční hosty je naopak jen věcí domluvy.
Chcete obřad mimo místo nebo dobu určené obcí? Pak potřebujete povolení matričního úřadu. Podle položky 12 písm. d) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, stojí jeho vydání 3 000 Kč. Povoluje-li se současně jiné místo i doba, poplatek se vybírá jen jednou; těžce zdravotně postižené osoby jsou od něj osvobozeny. Pronájem prostoru a další služby se řeší zvlášť. Na co myslet u obřadu venku, popisuje článek Svatba na vlastní zahradě.
3. Pošlete podklady, se kterými se dá pracovat
Oddávající nepotřebuje celou historii vašeho vztahu od první zprávy po zásnuby. Potřebuje pár bezpečných a použitelných informací. Stačí stručný podklad v tomto duchu:
- jak vás má oslovovat a jak se správně vyslovují vaše jména,
- kde a jak jste se poznali (dvě věty stačí),
- co je pro váš vztah typické,
- proč jste si vybrali právě toto místo nebo datum,
- jedna společná hodnota nebo plán,
- jména lidí, které smí zmínit,
- jaký tón chcete: slavnostní, civilní, nebo lehce odlehčený,
- témata, která zaznít nemají.
Citlivé hranice pište bez náznaků. Nechcete zmínky o dětech, zesnulém rodiči, předchozím vztahu nebo zdraví? Napište to přímo. Oddávající nepozná, že historka, která jednomu z vás připadá vtipná, je druhému nepříjemná. Dobrá řeč stojí na přesnosti, ne na množství detailů, a neměla by znít jako životopis.
4. Rozdělte odpovědnosti
Ne všechno zajišťuje oddávající. O hudbu, mikrofon, nástup hostů, prsteny nebo prosbu o vypnuté telefony se může starat matrikář, správce místa, koordinátor nebo někdo z vašich blízkých. Ke každému úkolu napište jedno konkrétní jméno.
Nechcete domluvy s matrikou, místem a hudbou hlídat sami? Napište nám, s čím potřebujete pomoct. Poptávka je nezávazná: společně projdeme, co je u obřadu potřeba domluvit, a řekneme vám, s čím vám můžeme pomoct.
5. Zkontrolujte konečnou podobu
V posledních dnech před svatbou si nechte potvrdit pořadí obřadu, výslovnost jmen, zařazení slibů a seznam skladeb. Vytištěnou záložní kopii slibů svěřte jednomu ze svědků.
Vlastní sliby souhlas nenahrazují
Vlastní slib je osobní doplněk obřadu. Můžete si slíbit třeba to, že spolu budete mluvit dřív, než se v někom něco nastřádá, nebo že si zachováte nedělní snídani, ať se děje cokoli. Právní část sňatku ale nenahrazuje a neměl by ji zastínit.
Předem si ujasněte:
- zda matrika vlastní sliby umožní,
- zda zazní před souhlasem, nebo po něm,
- zda je budete číst, opakovat po oddávajícím, nebo říkat zpaměti,
- zda chcete znát text toho druhého předem,
- kdo bude mít záložní kopii.
Slib držte krátký, zhruba na minutu. Delší text už působí jako další projev a brzdí rytmus obřadu.
Civilní, církevní a symbolický obřad nejsou totéž
| Varianta | Právní účinek | Volnost textu |
|---|---|---|
| Civilní obřad | Ano, při splnění zákonných podmínek | Podle dohody s matrikou a oddávajícím |
| Církevní obřad | Ano, pokud ho vede oprávněná církev nebo náboženská společnost a projdete úřední přípravou | Podle pravidel církve a dohody s duchovním |
| Symbolický obřad | Sám o sobě žádný | Scénář tvoříte téměř celý sami |
U církevního sňatku řešte podobu řeči přímo s duchovním. Každá církev má vlastní liturgii, přípravu i hranice toho, co lze měnit.
Symbolický obřad se hodí párům, které chtějí neobvyklé místo, vlastní scénář nebo obřad vedený kamarádem. Kamarád, herec ani ceremoniář ale samotnou řečí platné manželství nevytvoří. Pokud chcete být manželé i podle práva, musíte vedle symbolického obřadu uzavřít také platný civilní nebo církevní sňatek.
Kdy dává symbolický obřad smysl
Symbolický obřad vám dává největší kontrolu nad textem, časem i průběhem. Můžete vynechat univerzální fráze, zapojit rodinu a postavit celý obřad na vlastním příběhu.
Má ale dvě praktická rizika. Prvním je nejasnost, který okamžik je vaší právně platnou svatbou. Rozhodněte, zda to potřebují vědět i hosté. Druhým rizikem je slabý scénář, protože volnost sama dobrý obřad nevytvoří. Musí být jasné, kdo přivítá hosty, kdo předává slovo, kdo má u sebe prsteny, kdo pouští hudbu a kdo obřad ukončí.
Připravuje-li obřad externí ceremoniář, nechte si ve smlouvě výslovně uvést konzultaci, návrh scénáře, počet úprav, vedení obřadu, případnou zkoušku a technické požadavky. Věta „připravíme vám osobní obřad“ neříká, co skutečně dostanete. Na co se dívat ve smlouvách, rozebírá článek Jak vybrat svatební dodavatele a smlouvy.
Kontrolní otázky před svatbou
- Víme, kdo řeč pronese a zda uvidíme její návrh?
- Dostal oddávající podklady včetně výslovnosti jmen a témat, která nemají zaznít?
- Máme písemně potvrzené pořadí obřadu, sliby a hudbu?
- Ví každý pomocník přesně, co má na starosti?
- Pokud plánujeme symbolický obřad, víme, kdy a kde uzavřeme platný sňatek?
Pokud teprve skládáte celý plán a obřad je jen jedním z dílků, začněte na stránce Jak začít.
